Struktura literárního díla
Tvoří ji:
· obsah a forma díla
· tématika
· kompozice
· jazykové prostředky + umělecké prostředky (= obrazná pojmenování)
OBSAH- tj. to, co v díle zachyceno
FORMA – tj. to, jak je dílo ztvárněno (literární žánr)
TÉMATIKA – tj. soubor témat, jevů uvedených v díle
· celkové téma – námět(př. Dílo s venkovskou tématikou, studentského prostředí; námět současný, milostný, dobrodružný…)
· hl. téma př. babička v knize B.Němcové Babička
· vedlejší témata (život na zámku)
· epizody (příběh o Viktorce)
· motiv (nejmenší prvky ve výstavbě) – 1 slovo
· hlavní a vedlejší postavy
· prostředí (veškerý vnější svět) – vztahy, společnost, ideje, představy
· děj (obsah=kdo,kde,kdy,co,jak,proč)
KOMPOZICE – tj. způsob uspořádání děje (též osnova)
· např. chronologická, retrospektivní (minulost – autora začíná od minulosti), paralelní, rámcová = příběhy se odvíjejí z jednoho úvodního příběhu
· částí kompozice
o v antice 5 částí:
§ expozice (uvedení do děje)
§ kolize (počáteční zápletka)
§ krize (vyhrocení, střetnutí)
§ peripetie (obrat v ději)
§ katastrofa
o v současnosti:
§ expozice
§ kolize
§ krize
§ katastrofa (obrat)
§ peripetie (rozuzlení) – zakončení
JAZYK – spisovný, neutrální, stylově zabarvené prostředky (slova odborná, básnická, archaismy, neologismy, knižní) + nespisovné výrazy – z obecné češtiny, nářečí, slang, argot)
- expresivní, vulgární
UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY
- tropy (přenášen významu) a figury (pravidelném opakováním slov různých místech textu)
ŘEČ
- vypravěče – ich forma, er forma
- postav – monolog (vnitřní), dialog
- přímá, nepřímá, polopřímá, nevlastní přímá, smíšená
