Egyptské písemnictví
EGYPTSKÉ PÍSEMNICTVÍ
- Žili od 4 tisíciletí před našim letopočtem na březích Nilu
- Na trůnu se vystřídalo 30 dynastií
- Najdeme zde jeden ze 7 divů světa – Egyptské pyramidy (Faraonova pyramida v Gíze) – leží nedaleko Káhiry
- Hodnostáři si nechali stavět navršené hrobky mastaby – na stěnách byly vytesány reliéfy z obětních obřadů
- Nejznámější hrobky jsou Théb v tzv. Údolí králů
- Ostatky významných osob byly mumifikovány
- Téměř současně se Sumery objevili Egypťané písmo hieroglyfy – malovaly na papyrus
- Stará Egyptština se řadí do jazyků Semitských
- Hieroglyfy asi 700 znaků, kde se střídaly fonogramy (= znaky pro zvuky) a ideogramy (= význam)
- Pro běžné písemné vyjadřování se užívalo zjednodušení znaků = hieratické
- V roce 1822 rozluštil hieroglyfy jean Francois Champollion
- Literární památky – patří sem
· nápisy na stěnách královských hrobek = tzv. texty pyramid
· knihy mrtvých = zabývaly se posmrtným životem – papyrusové svitky vkládané do hrobu společně s dalšími věcmi – měli usnadnit mrtvému pobyt na onom světě = rady jak se chránit před nástrahami záhrobního života
· vlastní životopis Sinuhetův = krátká autobiografická povídka, autorem Sinuhet = vysoký dvorský úředník, který byl nucen proti své vůli opustit Egypt, v cizině založil rodinu, dosáhl tam významných poct, ale neustále toužil po vlasti
· pohádky a tzv. nauky = naučení - soubory rad otce synovi v době kdy např. syn přebírá vládu + praktické rady
· vysokou úroveň měla milostná poezie a hymny (hymnus = chvalozpěv) – hymny oslavovali boha Ra, řeku Nil, později hrdiny a jejich činy – nejznámější Achnatonův hymnus na Slunce
