Starověký Řím
ETRUSKOVÉ A POČÁTKY ŘÍMA
1) Kmeny na Apeninském poloostrově
· 12. – 10. století př. n. l. příchod italických a ilyrských kmenů
o italické kmeny: Umbrové, Sabinové, Latinové
· 10. – 9. století př. n. l. příchod Etrusků
o silně ovlivnili vývoj poloostrova
o první vyspělá civilizace, jejich původ není znám
§ 3 teorie
· východní (z Malé Asie)
· severní (oblast Tyrol)
· původní obyvatelstvo
2) Etruskové
· vrchol civilizace 7. – 6. století př. n. l.
Společnost
· svobodnější postavení ženy než v Řecku
Náboženství
· zvířecí oběti, věštění ze zvířecích vnitřností, letu ptáků
· víra v posmrtný život (nekropole = města mrtvých)
Zemědělství
· odvodňování bažin, zavlažování suchých oblastí
Řemesla
· zpracování Ag, Au, Fe a bronzu
· keramika
Obchod
· luxusní výrobky
· zemědělské produkty
· po moři, po souši -> Malá Asie, Řecko, Afrika (Fénicie), jižní Rusko
o -> střety s Řeky v západním středomoří
· úpadek etruské civilizace 5. století př. n. l.
o střety s Řeky o obchodní oblasti
o vpád Keltů do Itálie
o úplný konec etruské civilizace 265 př. n. l. dobytím posledního města Volsinii Římany
3) Vznik Říma
· spojením několika vesnic v 8. století př. n. l. (753 př. n. l.) na několika pahorcích, kde žili Latinové, Sabinové a Etruskové
· obyvatelstvo rozděleno:
o patriciové – urození
o plebejové – neplnoprávní obyvatelé
Etruští králové
· 753 – 510 př. n. l. doba královská – 7 králů
· poslední dynastie Tarquinovci
o Servius Tullius
§ 2. polovina 6. století př. n. l.
§ významné reformy
· rozdělil obyvatele do majetkových tříd (povinnost stavět určitý počet vojáků)
· rozdělil obyvatelstvo do místních tribuí (okresů)
o nahradil tím tribue rodové
§ -> odstranění moci aristokracie
o Tarquinius Superbus
§ poslední římský král
§ intriky -> sesazení 510 př. n. l.
· konec královské doby -> vznik republiky
ŘÍMSKÁ REPUBLIKA DO OVLÁDNUTÍ ITÁLIE
1) Boje plebejů za emancipaci
Patriciové
· občané z první majetkové třídy, mohli zastávat nejvyšší úřady a kněžské funkce
Plebejové
· měli své úřady a úředníky, neměli však podíl na řízení státu
o -> snaha o zrovnoprávnění
§ -> 494 př. n. l. tzv. první secese (odchod)
· shromáždění s cílem založit své město
· -> ústupek Patricijů ve vzniku nového plebejského úřadu
o tribun lidu – účastnil se senátu, jehož rozhodnutí mohl vetovat, mohl zakročit proti rozhodnutí jakéhokoli úředníka
§ 449 př. n. l. druhá secese
· plebejové si vynutili zapsání práva dvanácti desek = rovnost občanů před zákonem
§ 3. století př. n. l. třetí secese
· rozhodnutí plebejského sněmu musí být zákonně uznáváno = plebiscit
2) Politické zřízení Říma
a) podoba s Řeckem
Dva konzulové
· v čele státu, voleni na jeden rok
· vrchní velení nad vojskem
· sjednávání spojeneckých smluv, soudní pravomoci
Dva cenzoři
· odhad majetku do majetkových tříd
· dohlíželi na mravy, jmenovali a vyřazovali členy senátu
Diktátor
· v době bojů volen na šest měsíců
· zcela neomezené pravomoci
Senát
· nejdůležitější státoprávní orgán
· dozíral na většinu úředníků
Sněm
· volí úředníky, cenzory, tribun lidu, konzuly
b) občan
· narodil se rodičům – občanům, nebo jimi byl adoptován
· Latinové se mohli stát občany přestěhováním do Říma, nebo mohli získat občanství za zásluhy
· občany se postupně stali všichni obyvatelé Itálie (i propuštění otroci)
· o občanství mohli přijít odchodem do vyhnanství nebo upadli-li do otroctví
· práva občanů:
o účast na sněmech
o zastávání veřejných i kněžských úřadů
o uzavírat manželství
o vlastnit majetek a volně s ním nakládat
o odvolat se ke sněmu v případě vysokého trestu
· povinnosti občanů:
o platit daně
o sloužit ve vojsku
3) Ovládnutí Itálie
a) 5. – 4. století př. n. l.
· vliv Keltů
· 387 př. n. l. Keltové až v Římě
b) 3. století př. n. l.
· Římané ovládli Samnity, 272 př. n. l. porazili Řeky v Tarentu
c) 265 př. n. l.
· Římané ovládli etruské město Volsinie
o -> ovládli celý Apeninský poloostrov
d) 410 n. l.
· Germáni vyplenili Řím
ŘÍMSKÁ REPUBLIKA DO OVLÁDNUTÍ STŘEDOMOŘÍ
1) Kartágo
· fénická osada v severní Africe, založena 814 př. n. l.
· postupně získává nezávislost na mateřském městu Tyros a stává se městským státem, který bohatl z obchodu, disponoval velkým loďstvem, které podnikalo obchodní i objevné plavby
o -> konflikty s Řeky, na kterých získali Sardinii a Korsiku, přeli se o vliv na Sicílii
2) První punská válka
· 264-241 př. n. l.
Příčina:
· obsazení Sicílie Kartaginci (Punové)
o -> Římané se cítili ohroženi
§ -> otevřený konflikt
Punové
· převaha na moři
Římané
· převaha na souši
o -> budování loďstva (lodě s můstkem a bodcem)
· 241 př. n. l. Římané vítězí u Aegatských ostrovů
Důsledky:
· Kartágo platilo vysoké válečné náhrady
o ztratilo Sicílii, Sardinii, Korsiku a Liparské ostrovy
3) Druhá punská válka
· 218-201 př. n. l.
Odveta Punů
· vojevůdce Hamilkar Barkas
o snaha o zisk Hispánie (Ag a Cu)
§ -> bohatství, hranice mezi římským a kartaginským územím tvořila řeka Ebro
o 221 př. n. l. velitelem Hamilkarův syn Hannibal
§ 220 př. n. l. oblehl římské město Saguntum
· -> 218 př. n. l. Řím vyhlásil Kartágu válku
· Hannibal táhl do Itálie přes Alpy (sloni)
o -> 217 př. n. l. porazil Římany v bitvě u Trasimenského jezera
§ 216 př. n. l. u Kann
· -> Římané povolali všechny muže i otroky, Kartaginci trpěli nedostatkem -> 202 př. n. l. Publius Cornelius Scipio Maior (římský konzul) porazil Hannibala u Zamy
Důsledky
· Kartágo platilo válečné náhrady, ztratilo loďstvo, nesmělo vést války bez svolení Říma
o -> třetí punská válka (149-146 př. n. l.)
4) Třetí punská válka
· 149-146 př. n. l.
· Kartaginci dostali ultimátum na zničení všech zbraní a zbourání hradeb
o -> na toto Kartaginci nepřistoupili
§ -> Římané obklíčili město a dobyli jej, vyplenili a vypálili (Kartaginci se dva roky bránili)
· během punských válek Hannibala podporovali Makedonci
o -> makedonsko-římské války (3 makedonské války)
§ -> 168 př. n. l. vítězí Řím v bitvě u Pydny
· -> Makedonie se stává římskou provincií (146 př. n. l. poraženo i město Korint)
