Velkaencyklopedie - Vše, co potřebujete do školy

OBECNÉ VLASNOSTI ŽIVÝCH ORGANISMŮ

-      Jsou to vlastnosti společné všem organismů a odlišují je od neživých přírodnin

1)    CHEMICKÉ SLOŽENÍ

·         Přítomnost organických látek – bílkovin a nukleových kyselin

2)    BUNĚŘNÁ STAVBA

3)    VYSOKÁ ORGANIZOVANOST A STUPŇOVITÉ USPOŘÁDÁNÍ

·         Atom-> molekula-> makromolekula-> organela-> buňka-> tkáň (pletivo)-> orgán-> orgánová soustava-> organismus

4)    METABOLISMUS

·         Přeměna látek a energií

·         Soubor chemický reakcí za působení enzymů (bílkoviny)

5)    DRÁŽDIVOST

·         Schopnost přijímat podněty z okolí a reagovat na ně

6)    ROZMNOŽOVÁNÍ – reprodukce

7)    DĚDIČNOST A PROMĚNLIVOST

·         Dědičnost = schopnost přenášet dědičnou informaci uloženou v DNA z jedné generace na druhou

·         Proměnlivost = schopnosti plodit odchylky, měnit se – potomci se podobají rodičům, ale současně se od nich liší

8)    RŮST A VÝVOJ

·         Růst jsou kvantitativní změny – buňky se dělí a zvětšuje se jejich počet – buňky se zvětšují i přijímáním látek

·         Vývoj jsou kvalitativní změny – a dochází k defirenciaci buněk a specializaci

9)    SCHOPNOST VYVÍJET SE

·         Během několika miliónů let

·         Evoluce už probíhá 3,5 miliardy let

·         Ontogeneze – je vývoj jedince – od počátku až po smrt

·         Fylogeneze – je vývoj druhu – od dávných dob po dnešek  

OBECNÉ VLASTNOSTI ROSTLINNÉHO ORGANISMU

1)    ROSTLINY JSOU VĚTŠINOU NEPOHYBLIVÉ

2)    ROSTLINY NEMAJÍ NERVOVOU SOUSTAVU

3)    ROSTLINY MAJÍ NEOMEZENÝ RŮST

4)    ROSTLINY MAJÍ VYSOKOU REGENERAČNÍ SCHOPNOST

VÝZNAM ROSTLINY V BIOSFÉŘE

-      Jsou nejdůležitější skupinou organismů

-      Jsou to producenti – produkují fotosyntézou organické látky a také se při fotosyntéze uvolňuje kyslík

-      Rostliny se vyživují autotrofním způsobem (sami si umí fotosyntézou vyrábět organické látky)

-      Heterotrofní jsou závislé na rostlinách

ROZDĚLENÍ ORGANISMŮ (PODLE SLOŽITOSTI)

-      NEBUNĚČNÉ ORGANISMY

-      JEDNOBUNĚČNÉ ORGANISMY – bakterie, prvoky, sinice

-      KOLONIE – soubory jednobuněčných organismů – váleč koulivý (zelená řasa)

-      MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY – jejich těla jsou z tkání a pletiv; nejsou schopné žít samostatně

-      INDIVIDUA VYŠŠÍHO ŘÁDU (SPOLEČENSTVA)  - včely, mravenci, termiti, čmeláci…; jsou na sobě závislý

SYSTEMATICKÉ DĚLENÍ

-      Systematika (taxonomie)

-      Třídy organismy do systematický jednotek, kterým říkáme taxony

-      Podle příbuznosti a různých vlastností => výsledkem je systém, ve kterém jsou taxony hierarchicky seřazeny do kategorií

-      Jména druhů jsou dvouslovná (rodové a druhové jméno)

-      Binomická nomenklatura = podvojné názvosloví zavedl Švédský přírodovědec Carl Linné (1707-1778)

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ ORGANISMŮ

CHEMICKÉ SLOŽENÍ ORGANISMŮ

-      Voda 65%

-      Sušina 35%

·         Organické látky 32%

·         Anorganické látky 3%

-      (Sušina - zbytek těla organismu po odstranění vody (po vysušení). Obsahuje org. a anorg. látky.

-      Popelovina - zbytek těla po spálení. Odstraní se org. látky a zůstanou jen látky anorganické.)

A)   Prvkové složení

-      prvky biogenní = prvky, ze kterých jsou složeny látky tvořící organismy.

-      rozdělují se podle procentuálního zastoupení v organismu na :

·         Makrobiogenní prvky   (0,1-50% sušiny)

·         C, H, O, N, P, S, Ca, Fe, K, Mg, Na, Cl

o   Jsou základní stavební částice látek, z nichž jsou budována těla organismů

·         Mikrobiogenní prvky ( 0,001-0,01% suš)

o   Zn, Mn, Cu, Mo, I, Co

·         stopové prvky (méně než 0,001% suš)

o   F, B, Br, Se, As, Si, Al, Li, Ti, V, Ni, A

o   mikrobiogenní a stopové prvky mají funkci katalytickou

B)   Látkové složení

-      1. ANORGANICKÉ LÁTKY

·         Voda  - tvoří většinu hmoty živých organismů(60-95%)

o   funkce:

v  rozpouštědlo látek

v  reaktant

v  vhodné prostředí pro biochem.reakce

v  produkt metabolismu

v  důležité pro termoregulaci

·         Soli - jsou buď disociované ionty:např. Na⁺, K⁺, Ca²⁺ , Fe²⁺, Mg²⁺, Cl^-, CO₃^2-, SO₄^2-, PO₄^3- (udržují určité pH, jako součást makromolekulárních látek – barviva, enzymy, přenašeče)

o   nebo vytvářejí nerozpustné sloučeniny - uhličitany, křemičitany, fosforečnany

§  význam – ovlivňují osmózu, elektrické a transportní procesy na membránách

§  (nachází se v oporných a ochranných strukturách organismů = kosti, schránky měkkýšů)

·         Plyny – CO₂, O₂, N₂

-      2. ORGANICKÉ LÁTKY

o   základní organ.látky tvořící živé organismy jsou:  sacharidy,  bílkovin, lipidy, nukleové kyseliny

o   tvoří asi 30% hmoty organismu a 90% sušiny

·         Sacharidy – polyhydroxyaldehydy a polyhydroxyketony

o    funkce:

v  rychlý zdroj energie a zásobní látka (glukóza , škrob, glykogen, inulin)

v  stavební látky:např.celulóza(v buň.stěně rostlin),chitin(v buň.stěně hub,ve vněj.kostře členovců)

v  v organismech je jich asi 10%

·         Bílkoviny(proteiny)

o   makromolekulární látky (= tvořeny mnoha atomy - několik set až tisíc)

o   vznikají  spojením molekul aminokyselin  (existuje  20 aminokyselin)

§  funkce:

o   stavební - kolagen, aktin, myosin, kolagen, elastin

o   katalytickou - enzymy

o   regulační - hormony

o   obrannou -  protilátky

o   transportní – hemoglobin

·         Lipidy – estery vyšších karboxylových (mastných) kyselin a alkoholu

o   funkce:

o   zdroj energie

o   - stavební látky např. fosfolipidy (v membránách buněk)

o   - rozpouštědla (pro vitaminy a barviva)

·         Nukleové kyseliny

o   organické makromolekulární látky

o   2 typy nukleových kyselin:  DNA= deoxyribonukleová  kyselina,  RNA=  ribonukleová kyselina

o   význam: v nich uložena genetická informace ( nachází se ve všech buňkách)

·         Ostatní organické látky:

o   Alkaloidy – dusíkaté látky, produkty metabolismu převážně rostlinných buněk, pro jiné organismy jsou toxické. Většinou mají ochrannou funkci (kokain, kofein, nikotin…)

o   Barviva – chemicky rozmanitá skupina

§  Význam:

o   a) ekologický – ochranný, vábení hmyzu (melanin, flavony, antokyany)

o   b) funkční – fotosyntetická barviva, krevní barviva, karotenoidy

o   Glykosidy – látky sacharidové povahy, mají účinky podobné alkaloidům, opět převážně produkt rostlinné buňky (amygdalin, koncalatoxin…)

o   Látky steroidní povahy: hormony (kortikoidy, pohlavní hormony), žlučové kyseliny, cholesterol apod.

o   Silice a pryskyřice – látky izoprenoidní povahy, těkavé, vonné, typické pro rostliny (silice mátová, heřmánková…)

o   Třísloviny = taniny – sloučeniny fenolické povahy, typické pro rostlin. Buňku

o   Vitamíny – chemicky rozmanité látky důležité pro metabolismus, vytvářejí je hlavně rostliny