Eukaryotní buňka 2
VÝŽIVA A METABOLISMUS
1) PŘÍJEM A VÝDEJ LÁTEK BUŇKOU
· a) pasivní příjem – bez spotřeby energie
o I. prostá difúze
§ pohyb látek po koncentračním spádu
§ pomalý
§ málo látek a malé molekuly
o II. usnadněná difúze
§ Ve směru konctračního spádu
§ Molekuly se váží na specifické místo přenašeče -> ten zprostředkuje přesun navázané látky přes membránu a uvolní ji na opačnou stranu
· b) aktivní příjem – spotřeba energie
o I. aktivní transport
§ Přenos látek proti koncentračnímu spádu
§ Primární aktivní transport – spojen s metabolickými zdroji energie
v Přenos je jednosměrný díky rozdílné afinitě přenašeče k přenášené částici na vnější a vnitřní straně membrány
· c) endocytóza – buňka přijímá makromolekuly, kapenky, nebo celé buňky; dvě formy:
o I. pinocytóza
§ Buňka pohlcuje kapénky tekutin vchlípením části plazmatické membrány
§ Váček se park v cytoplazmě rozpadne a obsah se rozptýlí
o II. fagocytóza
§ Buňka příjímá větší částice
§ Vytváří aktivně panožky, obklopí částici a uzavře ji do měchýřku, kam přecházejí enzymy a ty částici rozkládají
· d) exostóza
o opačný děj k endocytóze
o buňka vydává nepotřebné škodlivé látky i přebytečné látky
o měchýřky odškrcené od Golgiho aparátu obsahující danou látku e spojují s plazmatickou membránou -> zůstanou součástí a jejich obsah je vyvržen
· e) osmóza
o zvláštní případ buněčného transportu
o jednostranná difúze molekul rozpouštědla přes polopropustnou membránu z prostředí o nižší koncentraci rozpuštěných látek (= hypotonické) do prostředí o vyšší koncentraci rozpuštěných látek (= hypertonické) => vyrovnání koncentrací obou prostředí = izotonický stav
2) METABOLISMUS
· Z hlediska způsob výživy dělíme organismy na:
o a) podle zdroje příjímané energie
§ I. fototrofy = světločivé – zdroje energie je sluneční záření
§ II. chemotrofy = látkoživné – získávají energii oxidací organických látek (= chemoorganotrofie) nebo oxidací anorganických látek nebo sloučeniny – chemolitotrofie
o b) podle zdroje stavebního materiálu
§ I. autotrofy = samožitné – jsou schopné syntetizovat všechny organické sloučeniny z anorganických zdrojů
§ II. heterotrofy = cizoživné – používají jako stavební materiál organické látky
o c) podle vztahu organismů ke kyslíku
§ a) aeroby – kyslík potřebují
§ b) anaeroby – kyslík nepotřebují
§ c) fakultativní anaeroby – kyslík může i nemusí využít
ROZMNOŽOVÁNÍ EUKARYOTNÍ BUŇKY
- buňky se množí dělením => z jedné buňky mateřské vznikají dvě dceřiné; dělení je podmínkou růstu organismu
- 2 fáze buněčného dělení:
DĚLENÍ JÁDRA = KARYOKINEZE
o 2 typy:
§ a) MITÓZA (nepřímé dělení)
v probíhá u většiny buněk, zaručuje rovnoměrné rozložení genetického materiálu mezi obě dceřiné buňky = dceřiná buňka má stejný počet chromozomů jako buňka mateřská = ploidie
v fáze mitózy:
Ø 1. Profáze
ü I. Leptotene – v buněčném jádře se začínají spiralizovat chromozómy
ü II. Zygotene – homologní chromozómy se k sobě podélně přikládají a spojují tzv. synaptickou bílkovinou -> vznikají bivalenty
ü III. Pachytene - bivalenty se štěpí na 4 chromatidy spojené centromerou -> tetráda
ü IV. diplotene – homologní chromozómy se rozestupují. Rozestup začíná v oblasti centromer. V místech překřížení – chiasmatech – jsou ale spojeny
ü V. diakineze – chiasmata se přesouvají na konec ramen chromozómů. Dochází k rozpuštění jaderné membrány a tvoří se dělící vřeténko
Ø 2. Metafáze
ü Chromozómy se svými centromerami se napojí na vlákna dělícího vřeténka
ü Chromozomy se seřadí do rovníkové (ekvatoriální) roviny
ü Chromozomy jsou nyní tvořeny chromatidami
Ø 3. Anafáze
ü Chromozomy se podélně rozdělí (i v místě centromery) => 2 chromatidy => zkracování vláken (mikrotubulů) dělícího vřeténka se chromozómy rozcházejí k opačným pólům buňky
ü Celá buňka se protahuje do délky
Ø 4. Telofáze
ü Již v telofázi začíná zpravidla cytokineze
ü Dělící vřeténko zaniká
ü Chromozómy se postupně prodlužují (despiralizují) a přestávají být viditelné
ü Chromozómy jsou u buněčných pólů a vytváří se kolem nich jaderná membrána, tvoří se jadérka
v dělící vřeténko je tvořené z vláken cytoskeletu (mikrotubulů), má důležitou funkci při karyokinezi
v před započetím vlastního dělení dochází k replikaci (zdvojení) DNA-> každý chromozom je tvořen 2 chromatidami
§ b) MEIÓZA (redukční dělení = redukuje se počet chromozomů na polovinu, probíhá u pohlavních buněk)
v 1 sada chromozomů = haploidní počet
DĚLENÍ CELÉ BUŇKY = CYTOKINEZE
o Dělení vlastní buňky, začíná už v Telofázi
o Prouděním cytoplazmy se přibližně rozdělí buněčné organely
o 3 způsoby:
§ Přehrádečné dělení – u rostlinných buněk
v Odstředivé dělení
v Přepážka, která se vytváří, vzniká od středu k okrajům
§ Zaškrcením/ rýhováním
v U živočišných buněk
v Dostředivé dělení
§ Pučení
v Pouze u některých jednobuněčných organismů
v Např. prvoci, kvasinky
KLIDNÉ OBDOBÍ = INTERFÁZE
o (po dělení vstupuje buňka do stádia)
o Interfáze = klidové období, doba mezi 2 děleními
o Buňka roste
o Vytvářejí se potřebné organely
o Buňka koná svou funkce
o Příprava na další dělení (zdvojení DNA)
Náhledy fotografií ze složky Buňka
