Velkaencyklopedie - Vše, co potřebujete do školy

VZNIK A VÝOJ ŽIVOTA NA ZEMI

-       1.        ZKAMENĚLINY

·         Zbytky těl organismů nebo jejich otisky, stopy po životě

·         Fosilizace (zkamenění)

o   Proces vzniku zkamenělin

o   Podmínky:

§  1) zamezení rozkladu organických zbytků (zmrznutím, vyschnutím)

§  2) vhodné vlastnosti a složení okolních hornin (jemnozrnné, úlomkovité usazeniny – pískovec, břidlice, vápenec)

§  3) odolnost těla vůči rozkladu (kostra, schránka)

DRUHY ZKAMENĚLIN

-      Pravé

·         Mumie (mamuti)

-      Zkameněliny v širším slova smyslu

·         Původ. Tělo se nezachovalo, nahrazeno jinými nerosty nebo horninami

·         Kamenná jádra, otisky

PALEONTOLOGIE

-      Věda zabývající se studiem fosilních organismů, vývoj života na Zemi

NÁZORY NA VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

NÁZORY NA VZNIK ŽIVOTA

-      1.  KREAČNÍ TEORIE

·     Život vznikl náhle zásahem nadpřirozené síly (bohem) – křesťanství, židovství

-      2.  PANSPERMICKÁ TEORIE

·      Život je rozšířen po celém vesmíru ve formě zárodků -> když dopadne zárodek na vesmírné těleso s vhodnými podmínkami -> rozvine se do vyšších složitějších podmínek

·      Criek

-      3.  TEORIE SAMOZPLOZENÍ (= „naivní abiogeneze“) – jednoduché organismy vznikají přímo z neživé hmoty

-      4.  VÝVOJOVÁ (= EVOLUČNÍ ABIOGENEZE) – Alexandr Oparin (1924) – vznik života postupným vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi

 NÁZORY NA VÝVOJ ŽIVOTA

-      dlouho lidé považovali přírodu za neměnnou – Carl Linné

-      konec 18. st. rozvoj průmyslu, nalezeno mnoho zkamenělin

·         1. – teorie katastrof (kataklyzmat) – George Cuvier (zakladatel paleontologie) – neuznává proměnu druhů, opakovaná stvoření nových druhů po každé katastrofě

·         2. – Lamarkismus (18. / 19. st.) – Jean Baptiste Lamarck

o   První ucelená evoluční teorie

o   organismy se aktivně přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí

·         3. – Darwinismus (průběh 19. st.) (1809-1882, anglický přírodovědec) – evoluční teorie (významný předěl ve vývoji biologie; poznatky získával během pětileté cesty kolem světa)

o   hlavní dílo: o vzniku druhů přírodním výběrem (1859) = hlavní hybnou silou evoluce

o   předpokladem je

§  nadprodukce potomstva

§  proměnlivost organismů

JAK ZAČAL ŽIVOT?

-      KDY? Asi před 4 miliardami let

-      KDE? V praoceánu

-      EVOLUČNÍ PROCES VZNIKU ŽIVOTA ZAHRNUJE DVĚ STRÁNKY

·         a) CHEMICKÁ EVOLUCE (Vznik stavebních látek živé hmoty – 100mil. let)

·         b) BIOLOGICKÁ EVOLUCE (Vznik buněk a jejich vývoj až po dnešní dobu)

-      jde o hypotéza (domněnka), jednotlivé fáze lze laboratorně modelovat za podobných podmínek, které panovali kdysi na Zemi

1)    CHEMICKÁ EVOLUCE

·         3 ETAPY:

o   I. Z LÁTEK ANORGANICKÝCH A DALŠÍCH LÁTEK

§  Vodní pára, vodík, CO2, CO, metan, amoniak, kyanovodík

§  Kyslík nebyl

§  Je-li dodána energie, mohou vzniknout jednoduché organické látky; např. aminokyseliny (základní stavební látky bílkovin, případně nukleových kyselin)

§  Zdroje energie:

§  v  UV záření, teplo ze sopečné činnosti, elektrické výboje v atmosféře

o   II. SPOJOVÁNÍM AMINOKYSELIN SE VYTVOŘILY SLOŽITĚJŠÍ CHEMICKÉ LÁTKY (BÍLKOVINY, GENETICKÉ INFORMACE)

§  NK – schopnost vytvořit vlastní kopii

§  Bílkoviny - jsou základní stavební látky živých organismů, katalyzátory mnoha chemických reakcí – enzymy

o   III. MAKROMOLEKULY BÍLKOVIN A NUKLEOVÝCH KYSELIN VYTVÁŘELY VZNIK KOACERVÁTY – MAJÍ UŽ NĚKTERÉ VLASTNOSTI ŽIVÝCH BUNĚK

2)   BIOLOGICKÁ EVOLUCE

·         jde o hypotézu, ovšem jednotlivé fáze lze laboratorně modelovat za podobných podmínek, které panovaly kdysi na Zemi

o   a) chemická evoluce

§  proběhla ve třech etapách

v  1. – z látek anorganických a dalších látek (vodní pára, vodík, CO, CO₂, metan, amoniak, kyanovodík) při dodání energie mohou vzniknout jednoduché organické látky (například aminokyseliny = základní stavební jednotky bílkovin a nukleových kyselin)

o   základní stavební látky těl jsou bílkoviny a jsou to katalyzátory mnoha chemických reakcí

o   zdroje energie: - UV, teplo ze sopečné činnosti, elektrické výboje v atmosféře

v  2. – spojováním aminokyselin se vytvořily složitější organické látky (bílkoviny a nukleové kyseliny)

o   nukleové kyseliny jsou nositeli genetických informací a mají schopnost vytvořit vlastní kopii

v  3. – makromolekuly bílkovin a nukleových kyselin vytvářely shluky (koacerváty), které mají už některé vlastnosti živých buněk a nejsou to zatím živé organismy

o   neumí se reprodukovat, množí se tím, že se rozpadají

o   b) biologická evoluce

§  vznik prabuněk – eobiontů (= hypotetičtí předchůdci buněk)

§  eobionty – na povrchu vytvořená cytoplazmatická membrána (dělí od okolního prostředí) – jako první měli vlastnosti všech živých organismů

§  živily se organickými látkami vzniklými v období chemické evoluce (heterotrofní), žili v prostředí bez kyslíku (anaerobně)

§  dalším vývojem z eobiontů se vyvinuly buňky s nedokonale utvářeným buněčným jádrem (prokaryotní buňky) – chybí mu membrána, bakterie a sinice (prokaryotní buňky 2 mld. let samotné)

§  později se vyvíjí buňky s pravým jádrem = eukaryotní, buňka živočichů, rostlin a hub

§  od jednobuněčných organismů vývoj směřoval k mnohobuněčným (asi před 600 miliony let)

§  k nejstarším organismům na zemi patří bakterie a sinice, důkazem nejstarší zkameněliny (vláknité kulovité útvary, pravděpodobně obtisky bakterií, 3,8 mld. let staré)