Usazené horniny
VZNIK USAZENÝCH HORNIN
- Fáze zvětrávání – starších, vyvřelých, usazených hornin (rušivá činnost)
- Přenos (voda, vítr, ledovec)
- Usazovaní (tvořivá)
Vnější činitelé působící na zemský povrch biosféra, litosféra, atmosféra
ZVĚTRÁVÁNÍ
- Několik typů:
· 1. MECHANICKÉ (FYZIKÁLNÍ)
o Nerosty a horniny se rozpadají na menší částice
o Příčiny: změny teploty, mrazové zvětrávání-klima: suchým nebo chladným
· 2. CHEMICKÉ
o Dochází ke změnám minerálů (nerostů), kdy hlavními činiteli jsou voda, vzdušný kyslík a oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě
o => vznikají nové tzv. druhotné nerosty (pyrit) – vlivem vzdušného nerostu se pyrit mění na limonit ->kaolinit
o Kde? Kde je teplo a vlhko (tropické oblasti)
o Nejvíc odolné: granáty, křemen, diamant, zlato
· 3. BIOLOGICKÉ
o Působí i organismy, mechanicky rozrušují horniny (např. kořeny rostlin), živočichové (chodbičky), organismy (látky, které rostliny vypouštějí z kořenů)
rozdělení usazených hornin podle způsobu vzniku
- 1. - úlomkovité (mechanické) usazeniny
- 2. - chemické usazeniny
- 3. - organogenní usazeniny
1. ÚLOMKOVITÉ USAZENINY
- tvoří se přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů
- přenos: říční a mořská voda, vítr... => opracované úlomky (oblázky)
dělení:
- sypké (nezpevněné) – čerstvě usazené horniny (čtvrtohory, třetihory)
- zpevněné – starší – tlakem a stmelováním (stmelování pomocí tmele – jemné částice jílu, kalcitu, případně křemene) po dlouhou dobu došlo ke zpevnění
a) Hrubozrnné usazeniny
Štěrk
- složen z větších zaoblených úlomků hornin a nerostů
- výskyt: horní toky řek, dně moří poblíž břehů; v ČR se těží z říčních nánosů na dolních tocích řek
- využití: příměs do betonu
Slepenec
- zpevněná hornina, vzniká stmelením štěrku (tmel – jílovito-písčitý)
- výskyt: Drahanská vrchovina
- využití: beton
b) Střednězrnné usazeniny (2mm – 0,05 mm)
Písek
- sypký, mladá hornina (čtvrtohorní); vrstvy písku = přirozený filtr prosakující vody
- složení: zrnka křemene, živců a slíd
- barva: žlutá, bílá, rezavě hnědá (limonit)
- přenos: tekoucí voda, mořská voda, vítr
- vznik: usazováním v řekách, jezerech, mořích, na pouštích tvoří přesypy (duny)
- využití: písková filtrace, stavebnictví, sklářský průmysl (křemitý písek), slévárenství (jílovité písky)
Pískovec
- na dotek drsný; zpevněná hornina, vzniká stmelením písku, podle povahy tmele může mít různou barvu (nejčastěji do žluta) i soudržnost
- povrchové tvary = skalní města
- složení: křemen, živec, slída
- výskyt: Adršpach, Teplické pískovce, České Švýcarsko – Labské pískovce, Prachovské skály v Českém ráji
- využití: sochařství, stavebnictví, dekorační kámen
Další sedimenty podobné pískovcům:
Křemenec
- křemitý tmel
- složení: křemenná zrna
Droba
- křemitý tmel, drobí se
- složení: různé horniny
- barva: tmavě až světle šedá
- výskyt: Drahanská vrchovina, Nízký Jeseník
c) Jemnozrnné usazeniny (0,05mm – 0,01 mm)
Spraš
- sypká, velmi lehká, dá se prsty rozmělnit
- zvětráváním spraší vzniká úrodná půda – černozem
- složení: jemné částice kalcitu, křemene, živců a jílovitých nerostů
- barva: žlutohnědá
- vznik: navátím ve čtvrtohorách (doba ledová)
- výskyt: Moravské úvaly, Polabí
- využití: cihlářská hlína
Hlíny
- sypké, vznikají ze zvětralin, nebývají přemístěny
- složení: drobné částice jílovitých nerostů (křemen...)
- využití: cihlářská surovina (žáruvzdorné cihly); spolu s organickými látkami (humus) jsou důležitou součástí půdy
d) Velmi jemné usazeniny (<0,01 mm)
Jíly
- vznik: ukládáním nejjemnějších částic jílovitých nerostů (kaolinit) na dně moří, jezer, řek
- výskyt: podkrušnohorské a jihočeské pánve (Karlovarsko, Plzeňsko)
- využití: cihlářská a keramická surovina
Jílovec
- nebobtná ve vodě
- vznik: vzniká zpevněním jílu, zpevněná hornina
- výskyt: Česká tabule
- využití: žáruvzdorný (cihly – šamotky – žáruvzdorné)
Opuka
- dobře se odlučuje podle puklin a vrstev
- složení: jílovec s příměsí kalcitu a písku
- využití: stavební kámen Staré Prahy (Karlův most)
Slínovec
- složení: vápenitý jílovec
Jílovité břidlice
- tence vrstevnaté, celistvá hornina, snadno se štípe na desky, matný až sametově lesklý povrch
- barva: různé odstíny šedé až do černé
- vznik: zpevněním jílu
- výskyt: Drahanská vrchovina, Oderské vrchny
- využití: střešní krytina
2. CHEMICKÉ USAZENINY
- vznikají vysrážením látek rozpuštěných ve vodě
- dělení:
- a – uhličitanové – vápenec, břídlovec, travertin, hrachovec
- b – rudné - limonit, hematit
- c – solné – sůl kamenná, sádrovec
a) Uhličitanové
Vápenec
- vysrážen z jezerní vody
- barva: světle až tmavě šedá
Břídlovec
- tvořený vrstvičkami aragonitu
- vznik: vylučuje se z roztoků za teploty nad 30°C
- výskyt: Karlovy Vary
Travertin ("Slovenský mramor")
- pórovitá hornina
- vznik: vápenec vysrážený ze sladké vody za pomocí řas a bakterií
- barva: bílá, žlutá
- využití: obkladový kámen
Hrachovec
- složení: kuličky písku, které jsou obaleny a stmeleny aragonitem
- vznik: z horkých roztoků (Karlovy vary)
- využití: šperkařství
3. ORGANOGENNÍ USAZENINY
- tvoří se činností organismů a usazováním jejich zbytků
(Organogenní) vápenec
- složení: kalcit
- barva: světle šedý
- vznik: na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů (korálnatci, prvoci, měkkýši)
- využití: výroba cementu a páleného vápna
- výskyt: Český a Moravský kras, Pálava
- spolu s dolomitem na severu Itálie pohoří Dolomity
Hořlavé usazeniny (bohaté na organický uhlík)
a) Uhelná řada
- zuhelňování – bez přístupu vzduchu za účasti mikroorganismů, vyššího tlaku a teploty; stoupá podíl uhlíku, klesá podíl kyslíku
Rašelina
- vzniká z mechu rašeliníku a odumřelých rostlin, místa
- kde vzniká rašelina = rašeliniště – rovinatý terén, nížiny anebo hory (Šumava)
- barva: hnědá až černá
- je velmi lehká
- využití: zahradnictví (substráty), palivo (bohužel nízká výhřevnost)
Uhlí
- využití: palivo, chemický průmysl
- prouhelňování bez vzduchu v močálech ze zbytků rostlinných těl, velký tlak a teplota
o hnědé uhlí: - vznik v třetihorách, méně prouhelněné
§ ze zbytků jehličnatých a listnatých stromů
§ otírá se o prsty
§ výskyt: podkrušnohorské pánve
§ povrchové doly = devastace krajiny
§ využití: palivo, chemický průmysl
§ lignit = nejmladší, méně kvalitní hnědé uhlí, malá výhřevnost
o černé uhlí: - vznik v mladších prvohorách ze zbytků stromovitých kapraďorostů
§ otírá se o prsty, má hodně uhlíku (70-90%)
§ výskyt: ostravsko-karvinská pánev, kladensko-rakovnická pánev
- antracit = nejkvalitnější uhlí (nevyšší výhřevnost, přes 90% uhlíku), výroba koksu a chemický průmysl, nešpiní prsty, je lesklý
b) Živočišná řada
- hlavní složka – uhlovodíky
- vznikají z odumřelých planktonních živočichů a rostlin, které se ukládaly spolu s bahnem na dně moří, rozklad probíhal za pomoci bakterií bez přístupu vzduchu vlivem tlaku nadložních vrstev a vyšší teploty
Ropa
- kapalná hornina žlutohnědé až černé barvy charakteristického zápachu
- využití: zdroj energie, chemický průmysl
Zemní plyn
- nachází se v ložiskách s ropou
Zemní vosk
- žlutohnědý nebo hnědočerný, měkký, podobá se vosku, teplem měkne
- využití: mazadlo do ložisek
Přírodní asfalt
- černý, lehký, měkký
