vnitřní stavba krystalu
VNITŘNÍ STAVBA KRYSTALU
- Je dána uspořádáním nejmenších stavebních částic (tj. atomů, iontů či molekul)
- Tyto částice jsou zákonitě geometricky seskupeny a vytvářejí tzv. krystalovou strukturu (její geometrický model označujeme jako prostorovou mřížku)
- Krystal = pevné těleso, jehož stavení částice (atomy, molekuly nebo ionty) jsou pravidelně uspořádány jako body prostorových mřížek
- Vznik krystalové struktury (mřížky)
· Krystaly vznikají z látek, které jsou v kapalném nebo plynném stavu => stavební částice (atomy, ionty, molekuly) jsou v tomto stavu neustále v pohybu => při ochlazování (nebo zvyšování tlaku) ztrácejí pohybovou energii a zaujímají rovnovážné polohy
· (vnitřní stavbu nerostů lze zjistit pomocí rentgenových paprsků, z odrazu lomu zjišťují uspořádání částic v nerostu)
- HALIT (sůl kamenná)
· Krychlová soustava – v krystalové mřížce se pravidelně střídají ionty Na a Cl, ionty jsou seřazeny v rovinách rovnoběžných se stěnami krychle => krystaly mívají tvar krychle
- Závislost vnějších tvarů na strukturní krystalové mřížce
· Na strukturní krystalové mřížce závisí krystalový tvar nerostu, ale i řada fyzikálních vlastností nerostu (uspořádání částic a síly, která mezi nimi působí)
· Uhlík tvoří mřížky 2 typu:
o 1) krystaluje v krychlové soustavě = DIAMANT
o 2) krystaluje v šesterečné soustavě = GRAFIT (tuha)
· 2 nerosty (diamant, grafit) mají stejné složení (uhlík), ale krystalují v odlišných krystalových soustavách (krychlová, šesterečná) tzn. mají odlišnou krystalovou strukturu -> tento jev se nazývá => dvojtvarost (dimorfie) => odlišné podmínky při vzniku nerostů