Velkaencyklopedie - Vše, co potřebujete do školy

MINERALOGIE

-      Zabývá se stavbou, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, vznikem, technické využití, přeměnami v přírodě

-      Nerost = stejnorodá anorganická přírodnina

·         Vznikají přírodními ději (bez působení člověka)

·         Vytvářejí horniny nebo vyplňují dutiny

-      Nerosty se vyskytují v zemské kůře

·         Dělíme na:

o   krystalované – nerosty tvoří dobře vyvinuté krystaly

§  podmínky vzniku: dostatek krystalizující látky, přiměřený čas, volný prostor

§  a) samostatné krystaly

§  b) krystalové drúzy = krystaly nerostů narostlé na společné základně

o   Krystalické – krystaly drobné, nedokonale vyvinuté, tvoří shluky=>tzv. krystalické agregáty

o   Beztvaré (amorfní)

§  Pouze 5%

§  Nepravidelné uspořádání stavebních částic (atomů, iontu, molekul)

§  Nevytvářejí krystaly, vzácné

§  Beztvarý nerost - opál a jantar

-      VZNIK NEROSTU:

·         Vznik krystalu

o   Krystalizace (vylučování hmotných částic), z roztoků, plynů nebo tavenin (láva)

o   Příčina: odpaření rozpouštědla, snížení teploty, tlaku, chemické reakce

·         2 etapy vzniku:

o   1) zárodek krystalu

o   2) růst zárodku krystalu - přibíráním dalších částic -> krystal roste v různých směrech nestejnou rychlostí -> vznik mnohostěnu

-      KRYSTAL

·         Geometrické těleso (mnohostěn) omezené krystalovými plochami, které se stýkají v hranách a ty se sbíhají ve vrcholech

·         Je pevné těleso, jehož stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) jsou pravidelně uspořeny v opakujícím se vzoru (mřížka)

·         Prvky souměrnosti krystalu

-      PRVKY SOUMĚRNOSTI:

·         Všechny krystaly jsou do určité míry souměrné

·         Rovina souměrnosti:

o   myšlená plocha, kterou můžeme proložit krystalem tak, aby vznikly dvě zrcadlově shodné poloviny

·         Osa souměrnosti:

o   myšlená přímka procházející středem krystalu (kolikrát se objeví shodná poloha s polohou výchozí – tolikačetná je osa souměrnosti)

·         Střed souměrnosti (zpravidla střed krystalu)

o   je to bod, od něhož stejnocenné body opačných stran krystalu jsou stejně vzdáleny

§  Např. krystal sádrovce (jednoklonná s.)

·         Má 1 rovinu souměrnosti

§  krystal soli kamenné (krychlová s.)

·         Má 9 rovin souměrnosti

-      KRYSTALOVÉ SOUSTAVY

·         Podle prvků souměrnosti se krystaly rozdělují do 6 krystalových soustav

·         Každá soustava je charakterizována určitým typem osního kříže

·         Osy osního kříže jsou myšlené přímky, které prochází středem krystalu

·         Osy osního kříže: 3 (kromě s.šesterečné 4)

o   a – předozadní (směr zepředu dozadu)

o   b – pravolevá (směr zprava doleva)

o   c – svislá (směr shora dolů)

KRYSTALOVÉ SOUSTAVY

1)    TROJKLONNÁ

-      Nesmí být nikde 90° (pravý úhel)

-      Žádný úhel nesmí být stejný alfa ≠ beta ≠ gama

-      Osy osního kříže a ≠ b ≠ c

-      Střed souměrnosti

-      Př. Modrá skalice, plagioklas

2)    JEDNOKLONNÁ

-      Mezi osní úhly se = 9O°

-      Alfa = gama   beta ≠ 90°

-      Střed souměrnosti jedna dvojčetná osa, jedna rovina souměrnosti

-      Př. Sádrovec, slída, augit

3)    KOSOČTVEREČNÁ

-      Všechny úhly jsou pravé (90°, alfa=beta=gama)

-      a≠b≠c

-      3 dvojčetné osy souměrnosti, 3 roviny souměrnosti, střed souměrnosti

-      Př. Síra, baryt, aragonit

4)    ČTVEREČNÁ

-      Alfa=beta=gama=90°

-      a₁=a₂ ≠ c

-      5 os souměrnosti, 4 četná osa, 4xdvojčetné osy, střed souměrnosti

-      Př. Zirkon, cínovec, chalkopyrit

5)    KRYCHLOVÁ

-      Alfa=beta=gama=90°

-      a₁=a₂=a₃

-      3x4četná,6x2četná,4x3četné = celkem 13, 9 roviny souměrnosti, střed souměrnosti

-      Př. Sůl kamenná, pyrit, harit, diamant

6)    ŠESTEREČNÁ A KLENCOVÁ

-      a₁=a₂=a₃≠c

-      úhly mezi vodorovnými osami = 120°

-      Šesterečná 10 os souměrnosti

-      Př. Kalcit, křemen,