Vývoj a pohyb rostlin
VÝVOJ ROSTLIN
- Vývoj = ontogeneze
· Zahrnuje období od vzniku zygoty až do smrti rostlinného jedince
· Vývoj je charakterizován kvalitativními změnami ve stavbě, látkové výměně a aktivitě rostlin i jejich částí
· 4 fáze:
o 1. Embryonální
§ Zahrnuje vývoj zygoty až do dozrání semene
o 2. Vegetativní
§ Začíná klíčením semene
§ Vyznačuje se tvorbou vegetativních orgánů
§ Rozmnožují se pouze nepohlavně
o 3. Dospělost
§ Schopnost tvorby pohlavních orgánů, pohlavních buněk, gamet nebo výtrusů (spory)
o 4. Stárnutí
§ Převaha rozkladných dějů (katabolických)
§ Odumírání jednotlivých orgánů i celé rostliny a k rozmnožování nedochází
- Dormance
· Období vegetačního klidu, kdy rostlinu zastavuje svůj růst a výrazně snižuje metabolickou aktivitu, doprovázena zvýšením koncentrace látek inhibiční povahy (k. absicová) – významné pro přežití v nepříznivých podmínkách
· Vynucená dormance
o Možné přimět rostlinu k rašení umělými zásahy
o Př. Barborka – kvete i prosinci
· Dormance z vnitřních příčin
o Tzv. pravá dormance
o Nedonutíme rostlinu běžnými prostředky k růstu, pouze vysokými dávkami fytohormonů
- Banka semen
· Ukládají se zde semena
· Záleží na druhu, hrách – 4-5 let
- Klíčení semen
· Přechod z klidové fáze k vegetativnímu růstu zárodku a vzniku klíční rostliny
· Řízen fytohormony
· počátek klíčení je proniknutí kořínku osemením
- Bobtnání
· Semena přijímají vodu
· Zvětšují svůj objem i neklíčivá semena (bez živného embrya)
· Voda aktivuje činnost enzymů, které zesilují dýchání a způsobují rozklad zásobních látek
· uvolňuje se teplo a síla
- Klíčivost
· Schopnost vyklíčit
· rostliny si ji udržují i několik let
· za příznivých podmínek mohou semena v půdě přežívat i několik desítek až stovky let v tzv. bance semen
ŽIVOTNÍ CYKLY ROSTLINY
- trvá několik týdnů až několik tisíc let, podle délky a povahy životního cyklu dělíme rostliny na:
1) EFERMÉRY
· Celý vývoj trvá několik týdnů
· Př. Osivka jarní
2) JEDNOLETÉ ROSTLINY
· V jednom roce vytvářejí plody a odumírají
· Př. Netýkavka
· Zimní období přečkávají v podobě semen
3) OZIMY
· Na podzim vyklíčí, přezimují a na jaře pokračují v růstu
· Př. Ječmen, Řepka olejka
4) DVOULETÉ ROSTLINY
· V prvním roce vytváří přízemní růži a druhém roce vykvetou a odumírají
· Př. Mrkev, ředkev, řepa cukrovka,
5) VÍCELETÉ (VYTRVALÉ)
· Žijí více vegetačních období, opakovaně vytvářejí plody a zimu mohou přečkat v podobě oddenků, hlíz, cibulí nebo kořenů
· Jsou to stromy, polokeře, keře a některé byliny
· Př. Dub letní
· POLYKARPICKÉ
o Vytvářejí plody několikrát ročně
o Většina víceletých rostlin
· MONOKARPICKÉ
o Vytvářejí plody a kvetou jen jedenkrát za život
o Palma, bambusovník, agáve
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ROSTLIN
- Teplota
· Nízká teplota -> uvolnění pupenů mnoha dřevin z dormance a bez působení nízkých teplot, nemůžou rostliny vykvést
· 0-7°C
· Vemalizace = vlivem nízkých teplot rostliny rychle přecházejí z rostoucí fáze do fáze reprodukční
- Světlo
· Fotoperioda = délka denního osvětlení
· Fotoperiodismus = přizpůsobování rostlin rozdílné délce dne a noci
· Podle nároku na světlo rostliny rozdělujeme na:
o Krátkodenní rostliny = má krátkou světelnou periodu – 12hod. denního světla
§ v dlouhém dni zůstávají ve vegetativním, kdy nekvetou
§ př. Rýže, sója, proso, chryzanténa
o Dlouhodenní rostliny = kvetou při dlouhé světelné periodě – 14-16hod. denního světla
§ většina rostlin mírného pásu
§ př. Pšenice, ředkvička, špenát, hrách
o neutrální rostliny = nemají zřetelnou závislost na délce periody
§ př. Sedmikráska, pampeliška, rajče, lipnice roční
POHYBY ROSTLIN
- Je to schopnost organismů vnímat podněty z okolí a reagovat na ně
- Máme pohyby
· Fyzikální – na základě fyzikálních zákonů, u živých i neživých
o Hydrokopické
§ založeny na rozdílné schopnosti bobtnání buněčné stěny různých částí rostlin
§ zavírání šišek jehličnanů ve vlhku a jejich otvírání za sucha
o explozivní
§ vlivem nerovnoměrného vypařování vody v povrchové vrstvě nastává na povrchu pnutí, které vyvolá smrštění
o kohezní
§ například otevírání výtrusnic kapraďorostů
§ jsou založeny na soudržnosti vodního sloupce
· Vitální – pouze u živých rostlin
o Lokomoční (není u rostlin, protože většina rostlin má kořeny, které je drží v půdě)
§ Pohyby v buňce
v Pohyb buněčného jádra, cytoplazmy nebo plastidů
§ Pohyb celých buněk a kolonií
v Taxe
o Přemisťování organismů v prostoru, vlivem jednostranného faktoru
o Např.: Fototaxe – sinice se pohybují za světlem (pozitivní)
§ Chemotaxe – řasy unikají od nějaké chemické látky (pasivní) - krásnoočko
§ Aerotaxe – pohyb za kyslíkem
§ Hydrotaxe – za vodou
§ Termotaxe – za teplem
§ Geotaxe – za gravitací
o Ohybové
§ Samovolné
v Kývání stonků a kořene při růstu
§ Indukované
v Vyvolané určitým konkrétním podnětem
o Nastie
§ Neorientované, vratné
· Fotonastie – otvírání květů na světle a zavírání ve tmě - sasanka
· Termonastie – otvírání květů v teple a zavírání v chladu – bledule, sněženka
· Seismonastie – spánkové pohyby, při otřesu se sklápějí listy – snížení rizika poškození (ochranná funkce) - citlivka
· Nyktinastie – způsobené střídáním dne a noci – šťavel kyselý
o Tropismy
§ Růstové pohyby vyvolané jednostranně působícími faktory prostředí
§ Reagují kladně nebo pozitivně
· Gravitropismus (geotropismus) – vyvolaný zemskou gravitací
· Hydrotropismus – v suchých půdách rostliny rostou za zdroje vláhy
· Fototropismus – reakce na sluneční svit
· Thigmotropismus – stonek se ohne při dotyku pevné opory – popínavé rostliny
· Chemotropismus – vyvolané chemickými látkami, rosta za větší koncentrací chemických látek
